Terezín, známý také jako Theresienstadt, je město v severních Čechách, které se stalo symbolem hrůz druhé světové války. Během nacistické okupace bylo Terezín využíváno jako koncentrační tábor a ghetto pro židovské obyvatelstvo. Terezín byl založen v 18. století jako pevnost a sloužil jako obranná linie proti možnému útoku Pruska. Nicméně během druhé světové války se stal místem utrpení a smrti pro tisíce lidí. V roce 1941 nacisté přeměnili Terezín na židovské ghetto, kam byli deportováni Židé z různých částí Evropy. Podmínky v ghettu byly velmi kruté, s nedostatkem potravy, hygienickými podmínkami a přeplněností. Mnoho lidí zemřelo na nemoci a vyčerpání. Nacisté využívali Terezín také jako propagandistický nástroj. Představovali ho jako “modelový” tábor, kde byli Židé “dobře” zacházeni. Ve skutečnosti to byla pouze maska, kterou nacisté používali k přesvědčení mezinárodního společenství o “humánním” zacházení s Židy. V roce 1944 bylo Terezín přeměněno na tranzitní tábor, odkud byli vězni deportováni do vyhlazovacích táborů jako Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo z Terezína deportováno přes 87 000 Židů, z nichž přežilo pouze asi 3000.
Terezín ulice Palackého a Prokopa Holého
terezínské ulice a všední život tam
