Rubrika: Dlouhé cesty obytným vozem

Istuto Salesiano Manfredi, pod Colli Euganei…

  • Colli Euganei – sestřenice Českého Středohoří.

Jsou to všechno strašný náhody – když jsem tohle místo náhodou objevil, tak jsem si hned vzpomněl, že jsem jako překladatel překládal ty bigotský dokumenty o Salesiánech. Dodnes běží na nejmenované náboženské televizi, jako ohraná deska.

Cihelna v Pádské nížině, od slova Padova…

  • Na komínu monogram letopočtu 1914 a výše pak nejspíše 1936…
  • Vstup do staré obloukovky, mi tolik připomíná domov – třeba chodby v Terezínské pevnosti, kde to mám tak rád…

Pokud je v Itálii vidět starý cihlový komín, je vysoce pravděpodobné, že se bude jednat o cihelnu. U nás to takovým pravidlem být nemusí. Uvnitř obloukovky, ještě původní vozíky a spoustu dalšího vybavení. V ČR by bylo již 60 x vše vyrabováno a přeměněno v mrzký peníz ze sběrných surovin. Jak už jsem psal, na ČR, zemi rabování, Itálie nemá… Mimochodem, takových cihelen, bylo na území bývalé ČSSR něco kolem 8000. Kolik jich bylo v Itálii, se mi zatím nepodařilo zjistit. Čas je neúprosný – já musím jet dál.

Burgas… takové jedno zatažené nedělní odpoledne.

Do Burgasu jsem toho roku přijel z Řecka. To jaro do Bulharska už podruhé, ale při první návštěvě bez topení mi v karavanu byla zima a tak jsem se musel vrátit do Soluně. Tady byl zřejmě už cca květen a tak jsem to risknul a jel do 1. bulharského letoviska mého života, abych viděl, co mě tam čeká.