Tak já píšu normálně dlouhý vzkazy, alespoň minimálně do doby, než se dostaneme k tomu lízátku a než se omezí naše domluva jen na, kdy a kde. 2 Pikaa? Já měl dnes i pár kostek cukru v snídani a po svačině. Taky nějaký živočišný proteiny, ale asi ne moc, když ta potřeba sladkýho. Zítra zajdu někam na rajskou s knedlíkem.
Co se týká dětí, tak já spíše cítím společenský tlak a morální sebeobviňování, že toho nejsem schopen – tedy, že se tomu vyhýbám, protože ve skutečnosti, mi tenhle sobeckej život hodně vyhovuje. A je fakt, že teprve cca 8 let nazpět, nějaký holky začali mluvit o dětech v souvislosti se mnou (do tý doby nic). Tak a zkrátka od té doby to nějak je ve mě a uvědomuju si minulost, přítomnost i budoucnost. Docela silná obscendatní porucha v tom proudu svobody – méně se projevující ale, jsem-li na cestách. To pak běží čas jinak. Zkrátka jsem skoro pořád pod silným společenským tlakem, ale tyhle cesty ve mě vybudí na pár měsíců pocit, že ještě nemusím nic a že vše co chci, je možné.