Štítek: Severočeská železnice

Borská Pičimunda – ve sklářských ulicích

Z nádraží v Novém Boru, leden 2021

Nádražní industriál v Ostrově u Karlových Varů

Jedná se o tip na výlet vlakem, i když v tomto případě jsem tam dojel obytným vozem – nikoliv však po kolejích, samozřejmě.

Niemes – Mimoň

Troška podzimního zmaru

  • Bělouš
  • Podkovičky štěstí – tento dům však příliš štěstí už nemá.

Dny zmaru a konec září 2020

Niemes-Mimoň 2

Textilka Hrob – Mlýny…

Pokračování.

  • Okolí textilky, další budovy.
  • Železniční viadukt Hrob.
  • Věž – krásná architektura.
  • Interiér textilky, té části co zůstala.
  • Schodiště.
  • Textilka Hrob.
  • Textilka v Hrobě dnes.
  • Stav před rokem 2010 před destrukcí dutých hlav.
  • Viadukt v bezprostřední blízkosti textilky.

Kamenický Šenov: malý skanzen…

Nevyužitý skanzen nádraží v České Lípě

  • Nádražní budovy Česká Lípa hlavní nádraží.
  • Nádražní budovy Česká Lípa hlavní nádraží.
  • Západ slunce koncem dubna a bývalá Žoska v České Lípě – foceno z nádražní planiny, kde kdysi stávaly další obslužné domky a boudy.

Výměna vlakové čety Ústí Západ…

  • Ženský co dělají na dráze.
  • Průvodčí v reflexním mondůru.
  • První střídaná průvodčí.
  • Chemické závody a pohled na průmyslovou západní část Ústí – Aussig.

Jízdní řády Bensen – Benešov nad Ploučnicí

Staré jízdní řády jsou stále přítomny na nádraží v Benešově n. Pl.

Jedná se o staré jízdní řády, nebo resp. starý systém. Dnešní “mládež” by v tom zřejmě asi už moc neuměla hledat. Tyto jízdní řádou byly paralelou papírových jízdních řádů, které měl v povinné výbavě i každý průvodčí.

Tyto válce je však měly vyskládané nad sebou namísto po listech řazených jednotlivých stran v daném knižním jízdním řádu. Ty knižni, co s sebou pak nosil průvodčí, byly pak jediným spolehlivým zdrojem informací, které mohl podávat cestujícím. Samozřejmě vyjma spojů, které si např. pamatoval (tratě domovské stanice, za kterou jezdil), tzn., když např. ve Starém Šachově (neobsazená stanice / pokladna), kde nastoupil cestující bez lístku, a potřeboval lístek do Břeclavi, tak průvodčí musel dohledat všechny spoje, sečíst kilometry z jízdního řádu a dle tarifu vypsat blokovou jízdenku.

Blokové jízdenky se pak dělily ještě na zjednodušené, tzv. trhačky a ty veliké bloky, které sloužili pro vypsání jízdenky od určité částky. Na středně dlouhou trať bylo však klidně možné utrhnout dvě trhačky v určité hodnotě a cestující pak na ně dojel do cíle také.

Jízdní řád společně s další výbavou průvodčího pak činily stálou výbavu každého průvodčího. Na vlak průvodčí pak zpravidla nastupoval se dvěma zavazadly, malou kabelkou právě na jízdní řád, průštipky, jízdenky a baterkou. Na velké brašně měl pak zavěšeny také tzv. konce – koncová světla pro případ rozpojení vlaku a nutnosti jeho označení odrazkami vzadu.