Gustav Vigato, 1976, Teplice v Čechách
Překladatel z italštiny, badatel, cestovatel, fotograf, autor webových stránek, (narozen 1976, Teplice v Čechách / Teplitz-Schönau) (Otec: Augusto Vigato, 1940 (Tirana, Albánie) – italským rodičům / Matka: Ludmila Kornová, 1956 (Plzeň, Československo)), působící převážně v Libereckém a Ústeckém kraji.
Gustav Vigato se narodil v bývalém Československu jako August Korn. Základní a učňovskou školu dokončil v České Lípě (Bohmisch Leipa). Později si dokončil středoškolské vzdělání ekonomického směru v Praze (2008). Jeho práce lektora a překladatele italštiny má své počátky již v roce 2004 a to převážně na území hlavního města, ale také v dalších městech ČR a Slovenské republiky.
Přeložené knižní tituly: – Čarodějka šestého měsíce (z italštiny) – Války gangů (z angličtiny) – Americké konspirace (z angličtiny)
Je autorem webové stránky Fotomanuál existenciálního romantika a současná činnost (2019) je věnována řízení překladatelské agentury, Tým akademických překladatelů, u jejíhož zrodu stál, jako zakladatel. Je autorem populárně naučného blogu O italštině od roku 2004.
Původ:
Gustav Vigato, je ze strany otce potomkem italských trhanů II. poloviny 20. století (industrializovaná větev), což snad také částečně přispívá k jeho bytostnému zájmu o industriální dědictví bohatých Sudet.
Ze strany matky je jedním ze skupiny asimilovaných českých Němců (německy mluvících Čechů) (asi 200.000) nebo smíšených rodin, které po odsunech v roce 1945 zůstaly v Československu (zde konkrétně praděd Josef Korn – skupina asi 35 000 německy mluvících horníků zůstavších po odsunech tam, kde byli).
U popisované skupiny krajanů probíhalo od vzniku Československa počínaje, přes komunistickou propagandu (a odsuny všeho německého) po roce 1945 konče, k ovlivňování, díky němuž nastala částečná nebo téměř úplná ztráta identity a původního jazyka již v I. a II. poválečné generaci, k níž on po své matce patřil. K té poválečné generaci, která právě po odsunech v ČSSR, zůstala.
Toto “prázdno v duši” v době dospívání a dále intenzivně zaplňuje identitou italskou – na což má, zcela jistě, po biologickém otci pokrevní právo, ale i tato cesta je dlouhá a trnitá.
