A zvláštěpak mám k tomuto místu vzpomínku exemplárně nostalgickou. Psal jsem rok 94 a já coby mladý zoban – průvodčí osobních vlaků za stanici Česká Lípa přebíhám v prvním ranním vlaku z motoru do motoru – to se běhalo ještě výhradně venkem a hitlák byl tu u strojvůdce tu v prosklené části…
Předtím jsem si však, co by ten 18-letý zoban, odskočím pro trhačky – tomu se tak říkalo – ke staré alkoholičce vlakvedoucí Benešové, co jsem uviděl, je jen pro otrlé povahy… Tak jsem vyběhnul zděšený ven a tu se motoráček rozjel a já tam zůstal stát sám a sám. Na zastávku pak přišel jen hajný Boháček z Holáku, co jel protijednoucím vlakem a se tak divil, co tam ten původčí jenom dělá a dělá…
