Štítek: Gräber tschechischer Deutscher

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Sudetské německé hroby lze obecně najít v různém stavu. Viděl jsem hřbitovy na Žatecku, které byly kompletně zplundrovány a kde nezůstal mimo základních kamenů jediný čitelný hrob na své místě. „Vylikvidování“ (benešovský termín) se zde promítnul doslovně.

Existují také hřbitovy velice zanedbané, ale se stále čitelnou a doslova uměleckou hodnotou, jako např. jeden skrytý hřbitov v Českém středohoří – tuto hodnotu v sobě mají všechny sudetské hřbitovy.

I přes stovky zničených či zanedbaných německých hřbitovů se nicméně stále jedná o obrovský potenciál, co se umění promítnutého do náhrobků týká. Do tohoto umění se bezesporu promítla doba, také um, vynaložené prostředky, použité materiály, jednotný sloh, nějaká filosofie.

Existují hřbitovy obrovské, jako např. v Teplicích / Teplitz a Chomutově či dalších velkých průmyslových městech severu (Liberec, Cheb, Karlovy vary a další města) anebo hřbitovy malé, posazené do malebné krajiny, jako je tomu např. u hrobečků u Svaté Barbory nacházejících se mezi Zahrádkami a Holany na Českolipsku.

Jak již bylo řečeno, spatřit lze různé hroby od těch úplně zničených anebo zaniklých, kdy náhrobní kámen je povalen či se nachází o několik metrů dále (a třeba i rozlomen) a již není jasné, kam přesně patří, až po takové, kde údaje z náhrobního kamene nejsou již čitelné anebo skleněná deska na kameni je rozlámaná na kousky – ale dá se z ní něco přečíst. Stále existují i hroby v celkem dobrém stavu. A nakonec hřbitovy, které jsou již nahrazeny „obyvateli“ z Čech, kteří se usídlili na německých územích po roce 45 a pochovali zde své pozůstalé – jako čitelná stopa např. na Chomutovském hlavním hřbitově, kde náhrobky německy hovořících, jsou přepracovány na náhrobky romsky hovořících pozůstalých.

Několik těchto sudetských hřbitovů jsem opět navštívil po delší době. Hřbitov Horní ves v Chomutově, nacházející se cestou směrem na Křimov, se jevil jako ne úplně nejmenší, ale ne zase tak veliký, abych nemohl všechny zůstavší německé hrozby zdokumentovat – tj. vyfotit a dát na stránku s vždy opisem příjmení dané rodiny anebo osoby. Samotné hřbitovy anebo hřbitůvky pak často hostí nějaké příjmení anebo více příjmení, která se vyskytují častěji a jsou pro tuto oblast typická, jako jsem to zaznamenal právě zde v Chomutově.

Většina německých hřbitovů pak má zachovalé a stále existující hroby podél hřbitovních zdí. Směrem do středu hřbitova pak německé hroby zanikají či jsou nahrazovány těmi novými, ale nemusí to být pravidlo – jako např. zde v Chomutově, viz níže. Píšu „většina“ a myslím tím, že vlastně všechny, které stojí za návštěvu. V těch, které si nezachovaly z původního už vůbec nic, zkrátka není co fotit, a tak mimo případné zmínky o tom, že existují, není téměř co zkoumat. Jedná se např. i o některé hřbitovy na Kokořínsku.

Jistou raritou jsou také dětské hroby německy hovořících obyvatel, tedy jejich dětí. Malinké hrobečky v té době zesnulých dětí na běžné dětské choroby, na které se dříve ale umíralo. Dalšími skvostnými historickými zdroji jsou náhrobky šlechty a slavných osobností. Právě ve Svaté Barboře nalezneme jak dětské hroby tak pomníčky a náhrobky šlechticů (princ Alexandr).

Ze slavných mohu dále zmínit např. hrobky rodiny Porsche v Kamenickém Šenově anebo zkrátka k místu patřící hrobky místních průmyslníků, jako je tomu v právě zmíněném sklářském městečku, kde původní vlastníci Lustrárny – rodina Palme, mají své hrobky.

Takto to dělám vždy, tj. fotím hroby a dávám jejich fotky do této sekce – DEUTCHE GRABER IM SUDETENLNAD – aby je mohli na internetu potomci těchto sudetských rodin později najít či se inspirovat k jejich hledání v ČR a případně své hroby díky této skromné sbírce znovu identifikovat a přijet se třeba podívat na jejich skutečný stav.

Mé focení je omezeno vždy návštěvou daného místa, takže není úplně profesionální, tj. podaří se mi zaznamenat za 1 kalendářní rok např. 10-20 hřbitovů, protože fotím také jiná témata, jako staré domy, starou sudetskou železnici, průmysl v Sudetech – ale určitě nehodlám s dokumentováním hrobů ještě skončit. Myslím si, že zejména v Libereckém a Ústeckém kraji se mi za mého života podaří pár stovek hřbitovů navštívit a zdokumentovat. Takový je cíl…

Podle článku z I-DNES hroby a hrobky v minulosti profesionální metodou zdokumentoval spolek OMNIUM

---

Sudetendeutsche Gräber kann man in einem verschiedenen Stand finden. Ich habe Gräben in der Nähe von Žatec gesehen, die komplett zerstört wurden. Bis auf den Grundstein ist kein Grab mit einem lesbaren Grabschrift dort geblieben.

Es gibt auch Gräber die sehr vernachlässigt sind aber trotzt immer einen Kunstwert haben, wie z.B. ein verstecker Grab in České středohoří. Trotz der Hunderte von vernachlässigten und zerstörten Gräbern haben diese immer ein sehr großes Potenzial, was einen Kunst von Grabsteine betrifft.

Wie schon erwähnt, Gräber sind in einem verschiedenen Zustand. Manchmal können wir dort total komplett zerstört Stücke sehen, d.h. dass der Grabstein unfern liegt, oder dieser sich einige Meter weiter findet. Dann ist es nich mehr klar, dazu dieser genau gehört. Es passiert auch, dass die Daten im Grabstein nicht mehr lesbar sind oder die Glasplatte auf dem Stein zerbrochen ist – aber es ist immer möglich davon etwas herauszulesen.

Dann können wir im Friedhof auch die neue Gräber von Einwohnern, die nach dem Jahr 1945 gekommen sind, sehen

Es gibt immer ganz viele Gräber entlang der Friedhofwand in deutschen Friedhöfen, die gut erhalten sind.

Richtung Mittelpunkt des Friedhofst gibt es dann weniger deutschen Gröber und diese sind dann mit einen neuen ersetzt. Dass muss aber kein Regel sein – wie z.B. hier in Chomutov – siehe unten.

Nach einer längeren Zeit habe ich wieder ein paar Sudetenfriedhöfer besucht. Friedhof Horní ves in Chomutov, der sich Richtung Křimov findet, hat nicht entweder als der kleinste oder zu groß ausgesehen, damit ich alle die übrige deutsche Gräber nicht dokumentieren könnte – d.h., zu fotografieren und am Internet zu hängen immer mit einem Aufschrift des Nachnames einer konkreten Familie oder Person.

So mach ich das immer, ich nehme Fotos von Gräbern auf und ich hänge diese in diese Sektion Deutsche Gräber im Sudetenland – damit die Nachkommen der Familien diese Fotos später finden könnten oder sich zu Suchen von diesen Gräbern in Tschechien inspirieren lassen.

Mein Fotografieren ist immer davon abhängig, wo gerade bin ich – in welchen Ort – dann ist es nicht völlig professionell. D.h, dass ich in einem Kalenderjahr z.B. 10 oder 20 Gräber dokumentiere, weill ich auch Fotos von andëren Themen aufnehme. Und das sind z.B. alte Häuser, die alte deutsche Eisenbahn, Industriebauten im Sudetenland. Auf jeden Fall habe ich aber nicht vor mit dem Dokumentieren der Gräber zu beenden.

Ich glaube, dass insbesondere in Kreis Liberecký und Ústecký schaffe ich Hunderte von Gräbern zu besuchen und dokumentieren. Das ist mein Ziel…