Ústí Západ

Ústí nad Labem-Západ: Průmyslový labyrint Lovochemie a syrová architektura chemické krajiny

Stanice Ústí nad Labem-Západ, nenápadná zástavka západně od centra města, se nachází v srdci jedné z nejvíce průmyslových oblastí regionu. Tady vlak nevjíždí jen mezi koleje – tady vjíždí do světa potrubí, nádrží, ocelových konstrukcí a monumentálních továrních hal. Dominantním prvkem celého prostoru je komplex Lovochemie, jeden z největších producentů průmyslových hnojiv v České republice, jehož areál se rozléhá na obou stranách tratě jako industriální město ve městě.

Lovochemie má svůj původ v roce 1904, kdy zde začala výroba kyseliny sírové a superfosfátu. Postupem let vyrostla v obří závod s rozsáhlou sítí skladů, reaktorů a pomocných provozů. Dnes patří do holdingu Agrofert, přičemž její hlavní produkcí jsou dusíkatá hnojiva jako LAV či UAN. Souběžně s tím se tu zpracovávají další agrochemikálie, včetně amoniaku – a ten je, jak ví každý, kdo kdy projížděl, často cítit ve vzduchu.

Architektura v okolí nádraží Ústí-Západ je pragmatická a účelová. Typické jsou hranaté železobetonové objekty, vodojemy na pilířích, ocelové lávky, potrubní mosty a vysoké komíny. Mezi tím vším se vine kolejiště, rozvětvené jako žíly chemického organismu. Stanice sama je skromná – obsluhovaná jen několika vlaky denně, působí skoro zapomenutě. Její význam však spočívá především v nákladní dopravě, protože Lovochemie je napojena na železniční síť pomocí vleček, po kterých proudí cisterny a vagony s chemií.

V okolí se nachází i další pozoruhodnosti industriálního světa – například areál bývalé Setuzy, dnes součást společnosti Preol, a také věžová sila, která doplňují panoráma ve stylu sovětského brutalismu. Mezi tím se vine řeka Bílina, sevřená náspy a železnými mosty, jejíž barva se občas mění podle provozu ve výrobě.

Celý tento západní sektor Ústí nad Labem působí jako živé industriální muzeum – syrové, hlučné, chemicky odérní, ale autentické. Je to místo, kde se denně přetváří přírodní suroviny na hnojiva, místo s nepopiratelným civilizačním otiskem – a přesto přehlížené.

O historii Lovochemie více na Wikipedia – Lovochemie. Mapové pohledy a fotografie najdete i na Mapy.cz – Ústí-Západ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *