Italská Miramare…

…- nedaleko Terstu, jakási jedna jarní noc.

Když v Čechách je mráz a větry občas ještě zaduní, je v pádské nížině, tj. severní Itálii zpravidla někdy už jaro…

Karavanem – zkráceně pro obytku, jsem v letech 2013 – 2016 strávil na Istrii, v její blízkosti a v sousedním Slovinsku, několik měsíců života, cca 7-8, a to včetně zimních měsíců připojen výjimečně, tou dobou měsíc a půl na elektriku za zaváděcí cenu 4 eura za den v Kopru. Dneska je situace diametrálně jiná a s obytkou parkuji zásadně na divoko či případně, platím jen parkovné, někde v centru měst, kde si udělám v historické ulici či na mořeské promenátdě Grand Hotel alá cestovatel za pětpadesát.

Do Albánie jedině obytným vozem staršího roku výroby…

…aneb vykořeněncem za 5,50 Kč….

S tímhle obytným vozem jsem kruizoval 6 let. No, určitě to ještě bude pokračovat. Je to návyková droga, je to zpřetrhání kořenů s původní vlastí – a tedy univerzální Macchina Satanica – jak se stát totálním vykořeněncem…

Možnosti máte asi tak 2. Buď jste bohatí a taky si koupíte obytný vůz (nový či použitý) nebo stačí být něco jako ajťák, právník či překladatel na cestách anebo prostě business man, a můžete zmizet do hodně velký dálavy, a docela slušně daleko. Nemusíte říct nic přítelkyni, manželce anebo jí říci úplně vše ale na konci toho musí být důležitá věta: prostě jedu…

Můžete zůstat pryč např. 16 měsíců úplně sám (jako se to stalo jednou mě), ale počítejte s tím, že se vrátíte domů a budete si připadat jako totální exot…