Benátský industriál – ne, ten na Jizeře…

Skoro jsem si říkal, že tyhle pasáže by si zasloužili skoro zvláštní kategorii. Něco jako: Benátky méně známé a úplně neznámé, apod. nicméně, jak jsem již naznačil – styl tohoto blogu je i trošku chaotický a tak budu psát, jen co mě napadne a vkládat také libovolně. Benátskou univerzitu obsadili levicoví progresivističtí intelektuálové – ale pro nás industrialisty, se jedná o vzorovou konverzi průmyslového objektu.

Benátky krásné a neznámé…

Co se Benátek týká a jejich přístavu, Ústředních loděnic, industriálních památek atp., myslím, že v těchto dnech vložím několik svostů. Myslel jsem původně, že budu fotografovat jen na svou iluzorní Nokii Dual Sim, ale vybalil jsem na to, nakonec svůj nový mobil. Ano, i já jsem v Itálii utrácel a stal se ze mě konzument. Nový outfit již prošel blátem starého opuštěného mlýna a nyní je na řadě trošku použít Huawei…

Ústřední dílny benátských loděnic…

Když jsem před časem napsal, že mi cikáni někdy v roce 2013 – 2014 ukradli v Srbsku mobil s fotkami z Benátek, a že mě to mrzelo – byla to pravda. Mrzí mě to dodnes. Nicméně, po návštěvě tohoto místa, mě to mrzí o něco méně. Byla to vlastně strašná náhoda. Podíval jsem se do svého obytného přístavu a tam zaparkoval s obytňákem a šel se projít. Hned za tovární zdí mě čekalo úžasné místo se silnou atmosférou – která byla násobena jeho velikostí.

Neznamená to, že fotky z Benátek s modrozelenou hladinou a krásnou architekturou, nemohu navštívit v budoucnosti ještě jednou. Co se mi však nemusí v budoucnu poštěstit, je návštěva tohoto tajuplného místa.