Liebiegovo městečko – industriální utopie v Reichenbergu (Liberci)
Malý kousek Anglie v srdci severních Čech
Demolice poslední budovy bývalé Textilany v Liberci, známé jako Blaupunkt, představuje významnou ztrátu průmyslového dědictví města. Tato budova z roku 1908, oceněná ve 30. letech za průmyslový design, byla posledním pozůstatkem rozsáhlého areálu, který kdysi zaměstnával až 8 000 lidí a tvořil páteř libereckého textilního průmyslu. Český rozhlas+11Český rozhlas Liberec+11Liberecká Drbna+11ČT24
Po krachu Textilany v 90. letech byly téměř všechny budovy areálu zbourány, včetně ikonického 84 metrů vysokého komína. Blaupunkt zůstal stát jako poslední připomínka této éry, avšak bez památkové ochrany a zájmu ze strany vlastníků či úřadů postupně chátral. Opakované požáry a absence údržby vedly k jeho havarijnímu stavu. Český rozhlas+1ČT24+1
V lednu 2025 se část budovy zřítila, což vedlo k okamžitému rozhodnutí o její kompletní demolici. Tato událost vyvolala mezi místními obyvateli smutek a nostalgii, neboť Blaupunkt byl vnímán jako symbol industriálního dědictví Liberce. Český rozhlas Liberec+1Liberecká Drbna+1iDNES
Po roce 1945 došlo v Liberci k výrazné změně demografické a kulturní struktury obyvatelstva. Odsun německy mluvící populace a příchod nových obyvatel vedly ke ztrátě kontinuity v péči o místní kulturní dědictví. Tato změna se odrazila i v přístupu k industriálním památkám, které často postrádaly potřebnou ochranu a zájem ze strany veřejnosti i institucí.iDNES+6Český rozhlas Liberec+6Liberecká Drbna+6
Na místě bývalé Textilany je plánována výstavba nové čtvrti s byty, obchody a službami. Město tento projekt vítá, avšak upozorňuje na potřebu zahrnout do plánů také školská zařízení, jejichž kapacity jsou v okolí vyčerpané. České noviny+3ASB Portal+3Liberecká Drbna+3
Demolice Blaupunktu tak symbolizuje nejen fyzický zánik významné stavby, ale i širší problém ztráty historické identity města a nedostatečné péče o jeho kulturní dědictví.
V samotném středu Liberce, v bývalém Reichenbergu, najdete Liebiegovo městečko – unikátní dělnickou kolonií postavenou na přelomu 19. a 20. století pro zaměstnance textilních továren slavné průmyslnické rodiny Liebiegů. Tento urbanistický a sociální experiment si vysloužil přezdívku „malá Anglie“ nebo také „garden city“ v duchu tehdy progresivního britského urbanismu.
🧱 Co je Liebiegovo městečko?
Jedná se o kompaktní obytný soubor z let 1871–1911, který měl zajistit důstojné bydlení, hygienické podmínky i občanské zázemí pro zaměstnance jedné z největších textilních továren ve střední Evropě – Textilní továrny Liebieg & Comp.
Továrník Heinrich von Liebieg se nechal inspirovat britskými koloniemi typu Saltaire nebo Bournville, a nechal vybudovat:
- desítky rodinných domků s předzahrádkami,
- školu,
- jesle,
- kantýnu,
- lékařskou ordinaci,
- a dokonce vlastní kapli a komunitní centrum.
Urbanisticky i architektonicky městečko vyniká svou romantickou maloměstskou atmosférou, se znaky anglické cihlové architektury, secesních detailů, štítových střech a zdobných prvků na fasádách.
🧭 Kde se nachází
Liebiegovo městečko se rozkládá v oblasti ulic Žitavská, U Jezírka a Na Ladech, přibližně pět minut chůze od centra Liberce, v blízkosti bývalého Liebiegova paláce a Textilany.
🏗 Současnost a revitalizace
Od roku 2010 probíhá postupná obnova areálu. V roce 2021 získalo město dotaci na komplexní revitalizaci městečka, jehož cílem je vytvořit moderní městskou čtvrť s historickým charakterem – se zachováním památkové ochrany.
Projekt se nazývá Revitalizace Liebiegova městečka – komunitní centrum a bydlení a má ambici být modelovým příkladem obnovy industriálního dědictví v ČR.
📚 Doporučené zdroje a odkazy
- Oficiální portál města Liberec – projekt revitalizace
- Památkový katalog NPÚ – Liebiegovo městečko
- Liberecký kraj – průmyslové dědictví a památky
- iDNES.cz – Jak se obnovuje Liebiegovo městečko
- YouTube – dokument o Liebiegově městečku
✍️ Závěr
Liebiegovo městečko je výjimečným svědectvím o spojení průmyslu, sociálního cítění a architektury. Dnes je památkově chráněno a představuje živou učebnici urbanismu 19. století, ale také inspiraci pro budoucí městské čtvrti – lidské, funkční a komunitní.
Reichenberg měl své továrníky, ale někteří z nich nezapomněli být i lidmi.
