Zámek Thunů v Děčíně je jedním z nejvýznamnějších historických a architektonických památek v severních Čechách, který je spojen s vlivným šlechtickým rodem Thun-Hohenstein. Tento rod měl v oblasti Děčínska velký význam od 17. století až do poloviny 20. století a významně ovlivnil podobu regionu, jeho kulturu i hospodářství.
Původně středověký hrad na místě dnešního zámku prošel řadou přestaveb a rozšíření, které formovaly jeho dnešní barokní a klasicistní podobu. Rod Thunů získal děčínský panství v polovině 17. století, kdy začali postupně přetvářet hrad na reprezentativní šlechtické sídlo. Největší rozmach zámku nastal v 18. a 19. století, kdy Thunové zavedli rozsáhlé stavební úpravy, přidali zámecké zahrady a parky a podporovali kulturní a společenský život v regionu.
Zámek Děčín a historie šlechtických rodů
Zámek Děčín patří k nejvýznamnějším památkám severních Čech. Jeho strategická poloha nad soutokem Labe a Ploučnice z něj udělala důležité správní, vojenské i kulturní centrum. V průběhu staletí byl sídlem několika významných rodů, přičemž nejzásadnější stopu zde zanechal rod Thun-Hohenstein.
Počátky a středověk
První zmínky o pevnosti na místě dnešního zámku pocházejí již z 10. století, kdy zde stával slovanský hrad. V průběhu 13. století byl nahrazen královským hradem, který patřil české koruně. Ve 14. století se hrad stal sídlem pánů z Michalovic, poté jej získali Vartenberkové.
Rod Thun-Hohenstein (1628–1932)
Nejvýznamnějším vlastníkem zámku byl rod Thun-Hohenstein, který získal Děčín v roce 1628 během pobělohorských konfiskací. Tento rakouský šlechtický rod měl silné postavení v císařské diplomacii, církevní hierarchii i hospodářském životě.
Významné osobnosti rodu:
- Jan Sigmund z Thunu – získal Děčínský zámek jako konfiskát po Vilému Kinském.
- František Antonín Thun – pod jeho vedením byl zámek v 18. století barokně přestavěn.
- Friedrich Thun-Hohenstein (1810–1881) – rakouský diplomat a státník, byl i ministrem zahraničí monarchie.
Thunové zámek proměnili v kulturní centrum – pořádali koncerty, podporovali výtvarné umění a hostili mnoho významných osobností, například i Fryderyka Chopina, který zde v roce 1835 pobýval.
20. století: vojenský úpadek a obnova
Roku 1932 prodala rodina zámek československému státu kvůli hospodářské krizi. Poté sloužil jako kasárna československé armády, později wehrmachtu, sovětské armády a po roce 1991 byl silně zdevastovaný. Po odchodu armády začala jeho náročná obnova.
Dnes
Děčínský zámek je dnes otevřen veřejnosti a slouží jako kulturní památka s prohlídkovými trasami, svatebními obřady i výstavami. Atraktivní je i slavná Růžová zahrada a barokní konírna, které svědčí o rozmachu za éry Thunů.
Zámek sloužil jako rezidence rodu a zároveň jako správní centrum jejich rozsáhlých panství, která sahala daleko za hranice dnešního Děčínska. V době své největší slávy byl zámek centrem aristokratické moci a místem setkávání významných osobností, které přispívaly k rozvoji kultury a umění.
Po druhé světové válce, v souvislosti s odsunutím německého obyvatelstva a znárodněním majetků šlechty, přišel zámek o svůj původní účel. V současnosti je zámek Thunů v Děčíně veřejně přístupný a slouží jako muzeum a kulturní centrum, kde návštěvníci mohou poznat historii rodu, architekturu zámku a bohatou historii regionu.
Více informací o zámku a jeho historii naleznete na oficiálních stránkách města Děčín decin.cz a na stránkách památkových institucí jako je Národní památkový ústav nationalheritage.cz.
