Tohle je hodně smutný příběh, nejen artefakticky, ale i lidsky. Sudety a „vyloučené lokality“, jsou plné lidských příběhů. Zatím ty příběhy držím v sobě, ale uvidíme do budoucna, co vše zde budu chtít sdělit…
Teplice: rychlá akce dne 9. 3. 2019…
Před mým odjezdem do Itálie pro obytku, se ještě snažím jezdit vlakem severočeský koridor. Jezdím vlastně jako šílenec. Skoro každý den, jedu z Nového Boru do Ústí do pivovaru vlakem. Někdy si beru práci s sebou, někdy ne. Když si ji neberu, znamená to, že netáhnu počítač, ale na telefonu udělám jen základní úkony překladatelské agentury.
Dnes ale byla sobota, a já tam musel zas a zas. Z Ústí jsem učinil ještě jeden krátký výpad do Teplic a sliboval mladé dívce, že se polepším v psaní galerie – slíbil jsem, že tam napíšu vše co vím. Nevím nic…
V Teplicích, toho je stašně moc ! Slibuju, ale to, že se tam na jaře vrátím a budu fotit jenom tam. Je to další úžasná zóna industriálního dědictví a mekky mého současného cestovatelského života.
Krásnolipský industriál…
…jedna z posledních mrazivých únosných nocí s obytňákem v zimě 2018…
Jedny z nejkrásnějších vzpomínek na loňský závěr podzimu, mám právě z Krásné Lípy. Jednalo se o epický podvečer s krásným západem slunce, stabilní chladnou teplotou bez deště a všechny ty památky kolem nás. Obytňák jsme zaparkovali u vjezdu do 1 z továren a šli se podívat co bylo uvnitř. Velice krásné… objektů je Krásné Lípě z období industriálního vrcholu, tj. do roku 45, nespočet.