Prašná brána v roce 1856 před pseudogotizací, na fotografii Andrease Grolla

Andreas Groll a Prašná brána před pseudogotizací

Rakouský fotograf Andreas Groll (1812–1872) patřil k průkopníkům rané fotografie ve střední Evropě. Původně pracoval jako grafik a litograf, od poloviny 40. let 19. století se ale začal věnovat daguerrotypii a posléze i technice kalotypie a albuminové fotografie. Groll se specializoval zejména na dokumentační fotografie měst, architektury a památek – tedy na oblast, která má dnes nejen uměleckou, ale i neocenitelnou historickou hodnotu. Jeho snímky zachycují řadu pražských pamětihodností v jejich původní podobě, dříve než prošly zásadními přestavbami.

Jedním z takových případů je i Prašná brána v Praze, kterou Groll roku 1856 vyfotografoval ještě před rozsáhlou pseudogotickou úpravou. Tato fotografie má velký význam, protože ukazuje původní vzhled věže z 15. století – bez novogotických dekorací, bohaté sochařské výzdoby a arkýřů, které známe dnes.

Pseudogotizace Prašné brány

Samotná přestavba byla zahájena v 70. letech 19. století pod vedením architekta Josefa Mockera, který byl znám jako přední představitel puristického přístupu k památkové obnově. Jeho cílem bylo „očistit“ památku od barokních a renesančních zásahů a navrátit jí údajně původní gotickou podobu. Ve skutečnosti ale vznikla pseudogotická rekonstrukce, která byla inspirována romantickými představami 19. století o gotice, nikoli autentickou středověkou podobou.

Výsledkem byla monumentální věž v novogotickém stylu, bohatě zdobená fiálami, štíty a sochařskými prvky. Ačkoli dnes Prašná brána patří k dominantám Prahy, její vzhled není zcela věrný původní gotické stavbě. Grollovy snímky z poloviny 19. století tak představují vzácné svědectví o podobě věže před touto radikální proměnou.