Nádraží Lesní brána, nacházející se mezi Teplicemi a Dubím, bylo v prosinci 2024 zbouráno po letech chátrání a opuštění. Budova, která byla postavena v roce 1871 jako součást významné uhelné trati Duchcov–Podmokly, byla v posledních letech ve velmi špatném stavu a sloužila jako útočiště pro bezdomovce. Demolici provedla společnost Geomet, patřící do skupiny ČEZ, která plánuje na místě vybudovat seřadiště vlaků pro odvoz lithia těženého v Krušných horách.
Lithium se má těžit hlubinným způsobem v katastru Dubí u Cínovce. Speciální lanovka by měla rudu dopravit do překládací stanice Dukla u Újezdečku, odkud bude nakládána na vlaky a přes Lesní bránu směřována na hlavní trať Ústí–Teplice–Chomutov do zpracovatelského závodu v Prunéřově.
Demolice nádraží Lesní brána je součástí širšího plánu na využití železniční infrastruktury pro přepravu lithia, které je klíčové pro výrobu baterií a elektromobilů. Původní plány na umístění zpracovatelského závodu u Újezdečku narazily na nesouhlas místních obyvatel, a proto ČEZ aktualizuje studii proveditelnosti a zvažuje přesun závodu do Prunéřova. Zánik nádraží Lesní brána symbolizuje proměnu regionu, který se z průmyslové minulosti orientuje na nové technologie a suroviny budoucnosti.
🚉 Nádraží Lesní brána – Dubí u Teplic
Na severním okraji Dubí, v krajině přecházející z lázeňského města do hustých lesů Krušných hor, leží pozoruhodné místo s poetickým názvem Lesní brána. Jde o železniční stanici, která působí spíše jako tichá vstupní brána do hor, než jako běžné nádraží. Její poloha na trati Teplice – Moldava v Krušných horách ji činí symbolem přechodu mezi civilizací a světem lesa.
Budova nádraží stojí na úbočí, kde se městské čtvrti Dubí pozvolna rozplývají v zeleň a vlhký vzduch hor. Kdysi tu bývalo živo – v dobách, kdy se do lázní Dubí sjížděli hosté z Drážďan a Teplic, a kdy vlaky s dřevem, uhlím i porcelánem spojovaly obě strany Krušných hor. Dnes má stanice nostalgickou atmosféru: pár nástupišť, staré výhybky, železniční svršek ztrácející se v mechu a ticho, které přerušuje jen houkání vlaku stoupajícího směrem na Osek.
Lesní brána je tak nejen dopravním uzlem, ale i kulturním a geografickým symbolem. Představuje bod, odkud se dá pěšky vydat na hřebeny Krušných hor, k Cínovci, do Oseku, nebo po starých hornických cestách k někdejším dolům a porcelánkám. Pro milovníky pomalého cestování a industriální romantiky má místo mimořádné kouzlo – kombinuje drsnost železnice s klidem horského lesa.
V zimě tu pára z projíždějících vlaků stoupá do chladného vzduchu jako mlžný závoj, zatímco v létě se mezi kolejemi objevují kapradiny a zvonky. Nádraží Lesní brána tak není jen zastávkou – je pamětí regionu, který spojil průmysl, lázně a hory do jedné krajinné osy.
Napsat komentář