














Městské lázně a muzeum v Ústí nad Labem (Aussig)
Na rozhraní historie a architektury, v samotném srdci Ústí nad Labem, stojí výrazná stavba bývalých městských lázní, která dnes slouží jako sídelní budova Muzea města Ústí nad Labem.
Historie lázní
Původní městské lázně byly postaveny v roce 1908 v duchu pozdního historismu s novorenesančními a secesními prvky. Autorem návrhu byl architekt Peter Paul Brang, významný vídeňský projektant tehdejších měšťanských veřejných budov. Lázně sloužily obyvatelstvu jako hygienické a relaxační zařízení, včetně parních lázní, sprch, bazénu i společenských prostor.
V období první republiky a i později v éře ČSSR zůstávaly lázně důležitou součástí městského života. Po roce 1989 však začal objekt chátrat a veřejnosti přestal sloužit. Teprve v letech 2010–2011 prošel celý komplex citlivou rekonstrukcí a byl adaptován pro muzejní účely.
Muzeum města Ústí nad Labem
Dnes zde sídlí Muzeum města Ústí nad Labem, které nabízí několik stálých expozic i bohatý program dočasných výstav. Významná část se věnuje dějinám města a regionu, včetně období česko-německého soužití, 2. světové války, vyhnání a odsunu, a rovněž i moderní historii města po roce 1945.
Zajímavá je i expozice o samotných lázních, kde se návštěvníci mohou podívat do zrekonstruovaných původních prostor – například do historických sprch, šaten nebo koupelových místností, které byly zachovány a restaurovány.
Architektonická perla
Budova je hodnotná nejen historicky, ale i architektonicky – s bohatou štukovou výzdobou, vitrážemi, historickými obklady a uměleckými detaily, které byly během rekonstrukce pečlivě obnoveny.
Odkazy pro návštěvníky:
- 📍 Oficiální web muzea: muzeumusti.cz
- 🕰 Otevřeno: většinou úterý–neděle, většinu roku otevřeno i o svátcích
- 📚 Doporučení: zhlédněte publikaci „Městské lázně v Ústí nad Labem – architektura a paměť místa“ (dostupná v muzeu)
Městské lázně v Ústí nad Labem nejsou jen památkou na hygienické dějiny města, ale i symbolem obnovy a kultivace městské identity. Dnes slouží jako důstojný prostor pro poznání minulosti a kulturní dialog – a jsou příkladem úspěšné konverze historické budovy pro veřejné účely.