V Litoměřicích, kousek od historického jádra a železniční trati, stojí zbytky zástavby bývalé koželužny – původně industriální areál, který byl v meziválečném a poválečném období částečně přestavěn na obytné domy. Hrubé omítky, režné cihly, segmentová okna a strohá fasádní členění vytvářejí osobitou atmosféru, která se v běžném městském prostředí jen tak nevidí. Právě tato autenticita je však dnes vystavena hrozbě „dotační sterilizace“.

Mnohé z těchto domů už prošly přestavbou – zateplení bez koncepce, výměna oken bez respektu k formátu, odstranění industriálních prvků, nahrazení omítek hladkými pastely a především – rozbití rytmu fasád. Z původní přirozené drsnosti zůstává jen silueta, vyprázdněná a přetřená. A tam, kde k zásahu ještě nedošlo, visí podobný vývoj ve vzduchu.

Industriální architektura potřebuje jiný přístup

Na tyto domy nelze aplikovat stejný typ dotace jako na běžné paneláky nebo meziválečné činžáky. Industriální stavby nesnesou polystyrenové nátěry – ztrácejí tím nejen vzhled, ale i smysl. Zásah musí být koncepční, vedený odborníkem, a často i s cílem přiznat původní materiál, nikoliv ho skrýt.

Hledáte řešení pro dům podobného typu? Než sáhnete po katalogové omítce a univerzálním okně, doporučujeme navštívit https://vigato.cz/category/dotace-pro-vas-dum/ – kde najdete inspiraci i odbornou pomoc pro dotační rekonstrukce, které mají hlavu, patu a historický cit.