Historické domy staré Bíliny byly bourány od roku 1957 navzdory marným protestům ústavu památkové péče. V důsledku stavby nové státní silnice bylo o několik metrů posunuto i koryto řeky. Zbořen byl Dvořákův mlýn, velká část parku u Starého zámku byla zrušena, nové silnici musela ustoupit kaštanová alej lemující staré koryto, poraženy byly i dva státem chráněné stromy jínanu dvoulaločného. Počátkem roku 1959 byl stržen i železný most spojující Školní ulici s Mírovým náměstím, který byl postaven v roce 1881 na místě původní dřevěné lávky. 13. září 1960 byl vpuštěn tok řeky Bíliny do nového koryta.

Bílina zažila v 70. letech minulého století rozsáhlé bourání starých městských částí, kdy byla zničena řada historických domů a ulic. Tento přístup, typický pro dobu normalizace, způsobil ztrátu mnoha architektonických skvostů a proměnil tvář města v méně atraktivní prostor.

Dnes však Bílina prochází obdobím obnovy a snahy o návrat k hodnotám minulosti. Rekonstrukce historických objektů a citlivá revitalizace městských částí jsou podporovány dotačními programy, které umožňují majitelům domů investovat do oprav a zateplení s ohledem na zachování původního charakteru staveb.

Více o možnostech financování takových projektů najdete na stránce Dotace pro váš dům, která nabízí přehled dotačních programů na podporu obnovy rodinných i památkových domů. Díky těmto iniciativám se Bílina pomalu vrací ke své historické tváři a oživuje svůj jedinečný Genius Loci.