Na Kladensku, stejně jako v mnoha dalších oblastech české kotliny, měla cihla vždy zásadní význam 🧱. Ještě před érou panelové výstavby a před unifikovanými „zateplovacími systémy“ fungovaly v každém větším městě i menší obci cihelny, které dodávaly stavební materiál pro domy, školy, továrny i kostely. Mnohé z těchto cihelen dnes už neexistují – buď byly přestavěny, nebo zanikly po 90. letech, kdy jejich výroba přestala být ekonomicky výhodná. Přesto jejich odkaz zůstává v podobě klasických cihlových staveb, které přežily více než jedno století.

Když se stavělo „tenkrát“, důraz byl kladen na solidní a trvanlivou konstrukci. Typické byly cihlové zdi o síle 60–120 cm, které samy o sobě zajišťovaly tepelnou i akustickou izolaci. Takové domy dodnes stojí třeba v Terezíně, kde mají obytné bloky a kasárenské budovy masivní obvodové stěny. Díky tomu byly interiéry v létě příjemně chladné a v zimě držely teplo – přirozené „zateplení“ bez polystyrenu a dotačních projektů. Stejný princip najdeme v tisících měst a vesnic po celé české kotlině, od severočeských měst až po moravské vesnice. 🌿

Dnes se staví jinak – rychle, levně, s důrazem na normy a úsporné parametry. Místo tlustých cihlových zdí se využívají sendvičové konstrukce, duté cihly s vysokou izolační schopností, kontaktní zateplovací systémy či dokonce montované dřevostavby. Ačkoli to má své výhody (nižší cena, rychlost, standardizace), z pohledu životnosti a odolnosti máloco konkuruje staré dobré cihle.

Zaniklé cihelny na Kladensku jsou tak i připomínkou doby, kdy se stavělo poctivě a s důrazem na kvalitu. Je paradoxem, že právě tyto domy přežívají bez nutnosti neustálých oprav, zatímco moderní stavby často vyžadují rekonstrukce už po několika desetiletích.

Slavné kladenské paneláky jsou dodnes symbolem poválečné výstavby a urbanismu v českých městech 🏢. Vznikaly postupně od 50. let 20. století, kdy se Kladno – jako významné průmyslové centrum spojené s těžbou uhlí a hutnictvím – potýkalo s prudkým nárůstem počtu obyvatel. Bylo třeba rychle zajistit bydlení pro horníky, hutníky a jejich rodiny.

Panelové domy se staly řešením: rychlá montáž, sériová výroba dílců a možnost postavit celé sídliště během několika let. Nejznámější lokality jako Sítná, Rozdělov, Kročehlavy nebo část centrum Kladna se staly typickým obrazem města. Architekti a urbanisté plánovali celé čtvrti s širokými bulváry, školami, obchody a kulturními domy – panelák tu nebyl jen izolovaný dům, ale součást nového „moderního města“.

Slavné jsou i proto, že se do paměti lidí zapsaly svou monumentalitou a kontrastem ke starším částem Kladna. Paneláky v Kročehlavech dnes tvoří jedno z největších sídlišť v republice a mnozí je berou jako „město ve městě“. Přestože byly původně vnímány jako moderní a pohodlné bydlení, dnes se na ně nahlíží spíše kriticky – jednotvárná architektura, technické problémy a necitlivé zásahy při pozdějších opravách.

Na druhou stranu, i kladenské paneláky mají svou historickou a sociální hodnotu. Ukazují dobu, kdy se věřilo v sílu industrializace a v novou formu kolektivního bydlení. Staly se kulisou životních příběhů tisíců rodin a dnes jsou pevnou součástí identity Kladna.