Benátský industriál – ne, ten na Jizeře…

Skoro jsem si říkal, že tyhle pasáže by si zasloužili skoro zvláštní kategorii. Něco jako: Benátky méně známé a úplně neznámé, apod. nicméně, jak jsem již naznačil – styl tohoto blogu je i trošku chaotický a tak budu psát, jen co mě napadne a vkládat také libovolně. Benátskou univerzitu obsadili levicoví progresivističtí intelektuálové – ale pro nás industrialisty, se jedná o vzorovou konverzi průmyslového objektu.

Industriální Benátky: konverze, rez, chaos a univerzita v ruinách

Skoro jsem si říkal, že tyhle pasáže – tyhle zadní průchody, opuštěné montážní haly, přerostlé rampy a rozpadající se zděné pilíře – by si zasloužily úplně zvláštní kategorii. Něco jako: Benátky méně známé a úplně neznámé. Možná to i udělám. Ale protože styl tohoto blogu je tak trochu rozhozený jako mapa kanálů, nechám to zatím plynout. A vkládám jen to, co mě zrovna napadne.

Například: Benátská univerzita Ca’ Foscari, konkrétně její kampus v bývalé oblasti industriální zóny San Basilio – to je místo, které mě zaujalo hned. Budova bývalého skladiště, později překladiště a ještě později zapomenutého přístavního hangáru, je dnes centrem vzdělanosti a levicového intelektu. Ačkoli se tu potloukají progresivističtí studenti a debatují o dekolonizaci postmoderny, mě jako příznivce hrubé architektury potěšila hlavně fasáda. Beton a železo, ponechané tak, jak si zaslouží: s patinou, rezavým rámem a bez zbytečných lesků. Vzorná konverze průmyslového objektu.

Kousek dál, v oblasti Marittima, se skladové haly proměnily v konferenční centra a některé dokonce ve výstavní pavilony Biennale. Neřízený urbanismus se tu mísí s architektonickým purismem – vedle sebe rezavý jeřáb a stříbrný kubus s nápisem „Innovation Hub“. Nevadí. Všechno tu nějak drží pohromadě. Voda, mech a beton si rozumí líp, než by člověk čekal.

Benátky nejsou jen gondoly a svatí. Jsou i ventily, nýtování, portálové jeřáby a štěrková mračna u opuštěných skladů. A když máte štěstí, najdete v tom tichu industriální zóny i něco velmi poetického. Především, když mezi dvěma budovami zahučí loď s cívkami kabelů a v dálce zahouká nákladní remorkér, který nikdo nefotí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *