Před mým odjezdem do Itálie pro obytku, se ještě snažím jezdit vlakem severočeský koridor. Jezdím vlastně jako šílenec. Skoro každý den, jedu z Nového Boru do Ústí do pivovaru vlakem. Někdy si beru práci s sebou, někdy ne. Když si ji neberu, znamená to, že netáhnu počítač, ale na telefonu udělám jen základní úkony překladatelské agentury.
Dnes ale byla sobota, a já tam musel zas a zas. Z Ústí jsem učinil ještě jeden krátký výpad do Teplic a sliboval mladé dívce, že se polepším v psaní galerie – slíbil jsem, že tam napíšu vše co vím. Nevím nic…
V Teplicích, toho je stašně moc ! Slibuju, ale to, že se tam na jaře vrátím a budu fotit jenom tam. Je to další úžasná zóna industriálního dědictví a mekky mého současného cestovatelského života.
