vypůjčeno od pána – Jürgen Tschirner
Härt drauf itza Leit un gabt e wing Ruh,
etza ho ich is Wort, verstand’n, un Ihr härt zu.
Etza is emol Schluß mit Babeln un Latschen,
wenns Euch gefällt, könnt’e hinnerhar klatschen,
Daß unner Drackschänk wohlbekannt
im ganzen arzgebirgschen Land,
des liecht net ner an guten Assn,
do muß mer Dich a net vergass’n!
Ne Günther Anton, dar erdacht,
des Lied, des su viel Freud gemacht!
Drum grüßen Dich besonders heit
von Herzen alle Weickert-Leit.
Früh sölln a härn alle Urn,
Du bist e Stück Familie wurn!
Zehlt heit de Drackschenk hunnert Gahr,
donn gieht’s a Dich ah, des is klar,
ich denk, Du warscht mich schu verstieh,
wärscht Du net do, wars halb su schie.
Ich bitt Dich, nam die Blümla hie,
mit vielen Wünschen gut und schie,
In anzing när will ich Dir nenna,
nischt, gar nischt soll un darf uns trenna,
zesammgehärn wie Schwamm und Zünder,
de Drackschenk un der Anton Günther
(Gedicht der Enkelin der Wirtin Ruth Tränkner zum 100.Geburtstag der Dreckschänke 1935)
„Teď poslouchejte všichni v klidu,
já mám teď slovo, tak dejte pozor chvíli.
Dost už bylo žvanění a plácání,
když se vám to bude líbit, můžete pak zatleskat.
Naše Dreckschänke je široko daleko známá,
v celém kraji Krušných hor.
A to není jen kvůli dobrému jídlu –
na tebe se taky nesmí zapomenout!
Náš Günther Anton vymyslel tohle píseň,
která přinesla tolik radosti!
Proto tě dnes zdravíme
ze srdce všichni lidé z rodu Weickert.
Ať to slyší všichni od samého rána:
stal ses členem naší rodiny!
Když dnes Dreckschänke slaví stovku,
tak to platí i pro tebe – to je jasné.
Myslím, že mi rozumíš:
kdybys tu nebyl, nebylo by to ono.
Prosím, přijmi tyto květiny,
s mnoha krásnými přáními.
A jedno ti chci říct naprosto jasně:
nic, vůbec nic nás nesmí a nemůže rozdělit!
Patříme k sobě jako zápalka a sirka –
**Dreckschänke a Anton Günther.“
Báseň vnučky hostinské Ruth Tränknerové k 100. výročí hostince Dreckschänke (1935)
