Práce existenciálního romantika na cestách – mezi baterií, signálem a krajinou. V obytném voze, v kavárně, někde u potoka nebo na kraji horské silnice.

Uprostřed toho všeho:

• malý 10″ Lenovo netbook, věrný a pomalý, ale známý jako vlastní ruka
• USB modem, blikající v rytmu nejistého signálu
• tlačítková Nokia, ticho, SMS a budík, když chytrý telefon zůstane vypnutý – protože ticho je taky součástí práce
• notýsek s poznámkami, odřená tužka, otisky prstů na klávesnici, mezi tím myšlenky – čisté, někdy roztrhané, jindy přesné jako nůž

---

Pracovní den na cestách

Ráno:
Voda v konvici syčí, ruce na klávesnici chladnou. Vytáhnout netbook, připojit modem, čekat. Připojení někde v horách není samozřejmé – ale když naskočí, přichází okamžik soustředění. Pracuje se na textu, překladu, článku, úvaze. V pozadí šumí rádio FM na Nokii.

Odpoledne:
Telefon se nepoužívá k zábavě, ale k domluvě – krátké věty, rychlé rozhovory. „Jsem u města XY, můžu odeslat večer.“ – práce jako proud, ale s přestávkami na vnímání světa.

Večer:
Po dni práce – ručně psané poznámky, útržky myšlenek, co se nestihly přenést do stroje. Mezi nimi pár řádků poezie, nad nimi zhasínající slunce. Počítač vypnutý. Telefon zavřený.

---

Romantismus v činu

Není to nostalgie. Je to vědomé zpomalení ve světě, který se žene vpřed. Je to práce s technikou, ale bez závislosti. Je to snaha psát a žít zároveň, ne jen odevzdávat výstupy.

Netbook, modem, Nokia – to nejsou nedostatky, ale nástroje rytmu. A hlavně: svoboda. Pracovat, kde chcete. Psát, co chcete. A být trochu mimo signál, když to potřebujete.