Foceno 6. března – 2019. Poměrně často jsem jezdil kolem zdi v Tovární a tušil, že za zdí se něco děje. Pak jsem jednoho dne areál objel a uviděl něco, co mi připomnělo budování velkých sídlišť v osmdesátkách, akorát v opačném gardu.
Netrvalo to od poslední návštěvy ulice Na Nivách, snad ani měsíc a začalo se bourat. Já jsem přišel až skoro s křížkem po funuse. Jsem zvědavej, co v Předlicích zůstane. Je tam pár skvostných cihlových budov, které se musí zachovat ! Je tam i známá a téměř ojedinělá sýpka z cihel. Také zmizí? Je březen 2019 a stále tam je….
V industriální historii Ústí nad Labem zaujímá čtvrť Předlice významné místo. Jedním z jejích symbolů byla továrna známá pod názvem „Flaška“, specializující se na výrobu pivních lahví. Tato továrna byla součástí bohaté průmyslové tradice regionu, který byl v minulosti centrem chemického a sklářského průmyslu.
Během 20. století prošla továrna několika transformacemi, avšak postupný úpadek průmyslu v regionu a nedostatečné investice vedly k jejímu chátrání. Po privatizaci se dostala do rukou různých vlastníků, kteří často neměli zájem o její údržbu či revitalizaci. To vedlo k postupnému zhoršování technického stavu budov a nakonec k jejich opuštění.
Situace v Předlicích se zhoršovala i na sociální úrovni. Čtvrť se stala jedním z nejvíce zanedbaných míst v České republice, s vysokou mírou nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení. Podle zprávy serveru Romea.cz byla Předlice označena za jedno z největších chudinských ghett v zemi, kde obyvatelé čelili nevyhovujícím životním podmínkám a nedostatečné infrastruktuře .Romea.cz – Vše o Romech na jednom místě
Továrna Flaška, kdysi symbol průmyslové prosperity, se stala opuštěným a chátrajícím objektem. Její budovy byly ponechány napospas času, což vedlo k jejich postupné destrukci. Bez adekvátní údržby a ochrany se staly nebezpečnými a přispěly k celkovému úpadku čtvrti.
Příběh továrny Flaška a čtvrti Předlice je smutným svědectvím o důsledcích zanedbání průmyslového dědictví a sociálních problémů. Je to výzva k zamyšlení nad tím, jak zacházet s industriálním dědictvím a jak předcházet podobným situacím v budoucnosti.
