Řidička obytného vozu…

By měla být akční. Bude muset řídit za mě do Itálie a tam pobývat v karavanu, který není úplně luxusní a vypadá skoro, že nikam nedojede – nicméně po technické stránce opak je pravdou a její mozek to chápe. Bude to pro ní takový útěk do exilu s Italem. V Itálii pak mohu převzít řízení a řídit s pochybným ŘP, a kdyby přeci jenom nás policie zastavila tak ona, bude muset předstírat, že je moje italská tlumočnice a bude muset hrát divadlo. Já se vytasím českým pasem.. Bude jí čekat mnoho zajímavých úkolů a rolí… Není vlastně skoro vůbec jistý kam pojedeme, ale v drsných podmínkách bydlíkových, to bude muset být s přicházející zimou, někam na jih.

Jízdou a několika měsíčním pobytem v obytňáku pozná, jak v tom žít, jaké to má nástrahy a nakonec v podstatě bude vyškolena na tento životní styl. Kam poté budou dále směřovat jají kroky, se už rozhodne sama ale věřím, že ať to bude kamkoliv, tak na tento zážitek se mnou do smrti nezapomene. Bude to zážitek velmi ineznivní a na zkoušku se zatím můžeme jet podívat kdykoliv a na jak dlouhou dobu se bude nám oběma chtít, třeba do Krušných hor. Obytka nyní parkuje na tajném ale velmi romatnickém místě u Prahy a je možno se sejít v osobním vlaku I. či II. třídy a pohovořit o životě.

Gustav